Důležité informace
Při projektování a provádění studen potřebujeme dva základní typy právních předpisů:
Geologické předpisy
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů,
a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu:
- vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci
- vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a
vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek,
ve znění pozdějších předpisů
- vyhláška č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce
- vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací
-Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
-Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu:
- vyhláška č. 298/2005 Sb. o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti
prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů
- vyhláška č. 239/1998 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
- vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování
objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností
Stavební (vodohospodářské) předpisy
Dle ustanovení § 55 vodního zákona je vrtaná studna vodním dílem a ve smyslu § 15, odst. (1) vyžaduje stavební povolení. Toto povolení vydává příslušný vodoprávní úřad. Povolení k nakládání s vodami z nově projektované vrtané studny je dle § 9 odst. (5) vodního zákona možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení.
Průzkumný vrt není vrtanou studnou, tou se stává až po souhlasném rozhodnutí vodoprávního úřadu.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu:
- vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
- vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
- vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu
- vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
- vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu:
- vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávních úřadů, ve znění pozdějších předpisů
- vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství vody, ve znění pozdějších předpisů
- vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla
důležité je také znát i normy a vyhlášky, především:
• ČSN 755115 Jímání podzemní vody
• ČSN 736614 Zkoušky zdrojů podzemní vody
• Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody
• Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody
• aj.
požadavky příslušných vyhlášek, například:
- vyhláška č. 268/2009 Sb. a její § 18 hovořící o podmínkách zakládání staveb zjištěných geologickým průzkumem
- vyhláška č. 503/2006 Sb. a její příloha č. 4 hovořící o geologických a hydrogeologických podmínkách stavebního pozemku
- vyhláška č. 499/2006 Sb. a její příloha č.1 hovořící o provedených průzkumech
- vyhláška č. 432/2001 Sb., která v textové i přílohové části formuluje požadavky na obsah vyjádření osoby s odbornou způsobilostí vycházející z výsledků hydrogeologického průzkumu
a hlavně ČSN 755115 Jímání podzemní vody
V článku 4.1.1 této normy se uvádí, že:
„Jímání podzemní vody se navrhuje na základě výsledků hydrogeologického průzkumu prováděného v intencích geologických předpisů a výsledky hydrogeologického průzkumu musí poskytovat komplexní geologický podklad pro zpracování projektu výstavby jímacího zařízení...“.
Dle článku 4.1.4 citované normy se ale také uvádí, že:
„průzkum pro jímání podzemní vody není třeba provádět pouze v případě,
že…..hydrogeologické poměry jsou jednoduché a předchozí
hydrogeologická prozkoumanost území je dostatečná“. i toto posouzení je však jistý druh průzkumu
Vyhledávací hydrogeologický průzkum
zahrnuje soubor prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod, k hodnocením jejich jakosti a rizika jejich možného ohrožení antropogenními vlivy a to v podrobnostech potřebných pro posouzení jejich možného vodohospodářského nebo jiného využití. Pro účely přípravy podkladů pro projekci vrtaných studen má buď charakter pouhé rešerše archivních podkladů doplněné povrchovým průzkumem terénu a výstupem je hydrogeologický posudek nebo může zahrnovat i technické práce, jako je úzkoprofilová sondáž, odběr vzorků vody, měření hladiny, hydrometrický či geofyzikální průzkum, apod. a výsledkem je potom zpráva o vyhledávacím hydrogeologickém průzkumu.
Doporučený rozsah doprovodných prací je následující:
- před zahájením vrtných provést alespoň 1 zaměření stavu hladin podzemní vody v potenciálně ovlivnitelných studnách a 1 zaměření stavu hladin provést po dokončení vrtných prací a zaplášťové úpravě vrtu;
- hydrodynamickou zkoušku na novém zdroji vody provádět v období průměrných nebo podprůměrných stavů hladiny podzemní vody v předmětné struktuře s tím, že termín jejího provedení navrhne, případně schválí řešitel geologických prací;
- před zahájením čerpací zkoušky provést během 24 hodin minimálně 2 zaměření stavu hladin podzemní vody v potenciálně ovlivnitelných studnách a v testovaném vrtu;
- délka čerpací zkoušky bude minimálně 7 dnů a během této doby se bude provádět záměr stavů hladin podzemní vody v potenciálně ovlivnitelných studnách minimálně 2 x denně. V čerpaném vrtu se bude sledovat čerpané množství vody a stav hladiny podzemní vody minimálně 3 x denně;
po skončení čerpací zkoušky bude realizována stoupací zkouška v délce minimálně 2 dny. V potenciálně ovlivnitelných studnách budou během jejího provádění provedeny minimálně 4 zaměření stavu hladiny podzemní vody a v testovaném vrtu minimálně 12 zaměření;
- budou součástí závěrečné zprávy o podrobném nebo doplňkovém hydrogeologickém průzkumu.
-
Na vrtaných studnách se čerpací zkoušky zpravidla dělají ze čtyř základních důvodů:
- ověření odporově-kapacitních parametrů horninového prostředí
- ověření využitelné vydatnosti vrtané studny
- ověření jakosti vody
- ověření vlivu na okolní studny a na vodní a na vodu vázané ekosystémy.
Osoby oprávněné ke zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení a vyjádření pro povolení k odběru vody
Osobou oprávněnou ke zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení vrtané studny je
autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik dle § 5, odst. (3), písmeno c) zákona č. 360/1992 Sb., tj.oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství.
Osobou oprávněnou pro zpracování vyjádření osoby s odbornou způsobilostí pro účely vydání povolení vodoprávního úřadu k nakládání s podzemními vodami v intencích § 8, odst. (1), písmeno b), je dle § 9, odst. (1) vodního zákona osoba s osvědčením v oboru hydrogeologie ve smyslu § 3, odst. (3) geologického zákona a § 2, odst. (1) vyhlášky č. 206/2001 Sb.
Využití vrtaných průzkumných sond jako vrtané studny a zahájení jejich užívání
Vrtané průzkumné sondy se mění na jímací vodní studny po nabytí právní moci stavebního povolení a povolení k odběru vody. Při jejich změně účelu se postupuje dle podmínek stavebního povolení, povolení k odběru vody, schválené projektové dokumentace pro stavební povolení, případně prováděcí projektové dokumentace (pokud byla vypracována) a při provádění vrtaných studen s hloubkou nad 30 m i dle projektu a technologického postupu zpracovaného dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 239/1998 Sb.
Kdo je oprávněn k provedení stavby vrtané studny dle stavebního zákona?
Provádět stavbu může dle § 160 zákona č. 183/2006 Sb. jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení stavby stavbyvedoucím. Ten je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě k jejímuž provádění je třeba zvláštní oprávnění vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. To se v daném případě týká především provádění vrtaných studen s hloubkou nad 30 m, které mohou provádět pouze organizace, kterým bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění dle vyhlášky č.15/1995 Sb. a dále osoby s odbornou způsobilostí v hydrogeologii, je-li podmínkou stavebního povolení doplňkový hydrogeologický průzkum. Budovat vrtané studny svépomocí je zakázáno.
Dokončené vrtané studny lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120 stavebního zákona) nebo na základě kolaudačního souhlasu, jde-li o případ uvedený v § 122 stavebního zákona. Jedním z podkladů je dle § 121, odstavec (1) stavebního zákona dokumentace skutečného provedení stavby. Zpracování této dokumentace není vybranou činností ve výstavbě.
S ohledem na skutečnost, že i po realizaci podrobného hydrogeologického průzkumu před projekcí vrtané studny je nutno
připustit určitou míru nejistoty a tato míra nejistoty je samozřejmě v případech přímé projekce a provádění vrtané studny jako vodního díla bez předchozího podrobného základního průzkumu ještě vyšší, doporučuje se doplňkový hydrogeologický průzkum provádět v rámci každé stavby vrtané studny.
Náplň doplňkového hydrogeologického průzkumu
Minimálním obsahem doplňkového průzkumu realizovaného dle § 3, odst. (3) písmeno c), vyhlášky č. 369/2004 Sb. by měla být souhrnná dokumentace vrtných a vystrojovacích prací, provedení a dokumentace hydrodynamických zkoušek verifikujících povolené množství podzemní vody a její jakost a prognózovaný vliv na vodní a na vodu vázané ekosystémy a geodetické zaměření stavby vrtané studny.
Jednoznačnou výhodou doplňkového hydrogeologického průzkumu je potom skutečnost, že zpráva o tomto průzkumu se archivuje u České geologické služby. To umožňuje, aby dokumentace staveb vrtaných studen byla k dispozici pro další využití například v rámci provádění jiných geologických prací v regionu, v rámci zpracování územně plánovací dokumentace, apod.
Pravidla pro projektování a budování studen
Převzato z Metodického pokynu České asociace hydrogeologů č. 1 / 2006
Studna je vodní dílo, které slouží k jímání podzemní vody. Dnes nejrozšířenějším druhem studen jsou studny vrtané (trubní), se značným odstupem následují studny kopané (šachtové) a ostatní typy studen jsou dnes zcela okrajovou záležitostí. Existují dva typy projekční přípravy a provádění studen:
- tím prvním je kdysi klasický způsob, tzn. že studna se projektuje a vybuduje jako průzkumné geologické dílo v intencích geologického zákona. Po ověření vydatnosti tohoto díla a jakosti vody v něm, pokud je využití průzkumného objektu možné, se upraví na vodní dílo v intencích stavebního, resp. vodního zákona. Pokud studna hloubená jako průzkumné dílo nemůže být využita jako vodní dílo, musí být ve smyslu geologických předpisů likvidována;
- tím druhým typem je přímá projekce a provádění studny jako vodního díla v intencích stavebního, resp. vodního zákona. Jedná-li se přitom o typ studen, jejichž provádění je činností prováděnou hornickým způsobem (vrtané studny nad 30 m a všechny kopané studny bez ohledu na hloubku), vstupují do fáze prováděcí projektové dokumentace a realizace báňské předpisy.
S uvedeným přehledem souvisí i to, kdo může studny projektovat a provádět. Existují přitom dva možné způsoby řešení:
- jedná-li se o studny prováděné v první fázi jako průzkumná geologická díla, mohou je projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze právnické a fyzické osoby s příslušným oprávněním. Práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti v oboru hydrogeologie (viz § 3, odstavec 1 zákona č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Mají-li realizační práce charakter činnosti prováděné hornickým způsobem, může prováděcí projektovou dokumentaci zpracovávat pouze osoba s oprávněním báňský projektant (viz § 2, odstavec 1 vyhlášky č. 298/2005 Sb.). V druhé fázi pak, má-li být průzkumné dílo využito jako studna, může tyto návazné práce pro účely územní rozhodnutí, stavebního povolení a povolení k nakládání s vodami projektovat pouze osoba s autorizací pro obor vodohospodářské stavby (viz výkladová komise MZe, č.j. 25714/02-6010 ze dne 4.3.2003) a provádět je může pouze fyzická nebo právnická osoba s příslušným živnostenským nebo jiným oprávněním pro daný typ staveb. Pouze uvedená první fáze budování studen je tedy činností, kdy se plně uplatňuje odbornost hydrogeologická. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu by proto měla poskytnout všechny nezbytné podklady pro navazující činnost osoby s autorizací pro obor vodohospodářské stavby. Jedná se především o podklady o jakosti vody, o využitelné vydatnosti zdroje vody který má být využíván ve vazbě na uvažovaný odběr a o vlivu požadovaného nakládání s vodou na vodní a na vodu vázané ekosystémy;
- jedná-li se o studny projektované a prováděné přímo jako vodní díla, může tyto stavby projektovat pouze osoba s autorizací pro obor vodohospodářské stavby a provádět je může pouze fyzická nebo právnická osoba s příslušným živnostenským nebo jiným oprávněním pro daný typ staveb. Hydrogeolog však přesto vstupuje do procesu projekční přípravy, a to ve fázi zpracování projektu pro stavební povolení, neboť nejpozději s vydáním stavebního povolení studny musí být vydáno povolení k nakládání s podzemní vodou. A k vydání tohoto povolení je zapotřebí, pokud vodoprávní úřad nerozhodne jinak, vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie. Rozsah vyjádření není až na částečné zpřesnění ve vyhlášce č. 620/2004 Sb. nikde specifikován a je pouze na uvážení konkrétního hydrogeologa, do jaké hloubky vyjádření zpracuje. Minimální požadavek je popis vodního zdroje z hlediska jeho geometrie, kvantitativních a kvalitativních vlastností, ocenění oběhu podzemní vody (mělký nebo hlubinný), stanovení v případě potřeby kóty minimální hladiny a možného ovlivnění okolních vodních nebo na vodu vázaných ekosystémů. Pokud hydrogeologovi tyto informace chybějí (což je obvyklé), měl by si je před vydáním vyjádření buď obstarat formou podrobného hydrogeologického průzkumu nebo vyjádření podmínit nutností doplňujícího hydrogeologického průzkumu realizovaného v průběhu stavby, který by verifikoval či modifikoval navržená technická řešení, navrženou velikost odběru vody, očekávaný vliv na okolní vodní a na vodu vázané ekosystémy, apod.
Hydrogeolog, pokud získá zakázku jejíž náplní je vybudování studny, by měl dodržovat tento postup:
- pokud je míra jeho neznalosti o geologii a hydrogeologii zájmového území významná, tzn. že údaje o vertikální hydrogeologické stratifikaci, o množství vody, o její jakosti, o vlivu potenciálního odběru vody na okolní vodní a na vodu vázané ekosystémy, apod. nemůže prognózovat bez rizika významnějších chyb a omylů, navrhne první způsob řešení stavby studny, tj. nejprve se provede podrobný hydrogeologický průzkum a teprve na základě zprávy o hydrogeologickém průzkumu zpracuje jiná osoba (osoba s autorizací pro obor vodohospodářské stavby) projekt studny pro územní řízení a stavební povolení, většinou jako stavební úpravu již vybudovaného vrtu průzkumného;
- pokud je míra jeho neznalostí o geologii a hydrogeologii zájmového území nevýznamná, tj. údaje o vertikální hydrogeologické stratifikaci, množství vody, o její jakosti, o vlivu potenciálního odběru vody na okolní vodní a na vodu vázané ekosystémy, apod. může prognózovat bez rizika významnějších chyb a omylů, je možný buď první způsob řešení stavby (ten je možný vždy a vychází z vyhlášky č. 432/2001 Sb. dle které se k žádosti o stavební povolení a povolení k nakládání s vodami přikládají m.j. výsledky hydrogeologického průzkumu a čerpacích zkoušek vydatnosti vodních zdrojů), nebo druhý způsob řešení stavby, tj. hydrogeolog zpracuje pouze vyjádření a dále projekt studny pro územní řízení, stavební povolení a povolení k nakládání s vodami již řeší osoba s autorizací pro obor vodohospodářské stavby. Doporučuje se, aby při tomto druhém způsobu řešení byl součástí vyjádření kromě výše uvedené náplně i návrh umístění a konstrukce studny, neboť autorizovaní inženýři v oboru vodohospodářských staveb obvykle nemají k této činnosti optimální předpoklady. Dále se doporučuje, aby součástí vyjádření byla povinnost realizovat v rámci stavby doplňující hydrogeologický průzkum, zahrnující minimálně dokumentaci terénních prací, provedení hydrodynamických zkoušek verifikujících povolené množství podzemní vody a prognózovaný vliv na vodní a na vodu vázané ekosystémy, provedení laboratorních analýz, apod.
Pokud hydrogeolog získá zakázku pouze na zpracování vyjádření (často skrytou pod požadavek vypracování hydrogeologického posudku), tzn. že existuje záměr studnu projektovat přímo jako vodní dílo, má opět dvě možnosti. Buď je míra jeho neznalosti významná, pak je nezbytné bez ohledu na záměr přímé projekce vodního díla nejprve realizovat etapu podrobného hydrogeologického průzkumu, nebo je míra jeho neznalosti nevýznamná, pak hydrogeolog zpracuje vyjádření v intencích výše uvedeného.
Je nezbytné aby osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie dobře znaly své zákonné možnosti. Nemohou projektovat studny, ale pouze průzkumná geologická díla, ve vztahu k nakládání s podzemní vodou nezpracovávají hydrogeologické posudky ale vyjádření. Je třeba dodržovat tuto terminologii a úředníci i zákazníci nám posléze budou rozumět. Jiná práva dle současné legislativy nemáme, ale i ta stávající jsou dostatečná, pokud je plně využijeme.
Pracovní skupina ČAH
vedená RNDr. Svatoplukem Šedou
1 Zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů
2 Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů
3 Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
4 Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů
5 § 9, odstavec 1 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů